Antické válečné lodi se jmenovaly TRIÉRY.
-známe je pouze z mramorových reliéfů, maleb a z popisů antických autorů; žádný vrak se nenašel
-od 7. do 4.stol. př.n.l. hlavní typ válečné lodi (Atény jich měly v době války 200)
-TRIÉRA: až 40 m dlouhá, posádka asi 200 mužů, z toho 170 veslařů (Není jasné, jak byli rozmístěni: tři řady vesel nad sebou?; tři veslaři u vesla,; tři sekce - příďová, střední, záďová?)
Rekonstrukce triéry:
-historik John Morrison z Cambridge University, lodní inženýr John Coates - pod jejich dohledem byla v letech 1985 - 87 postavena v přístavu Pireus replika, Olympias, byla plně funkční (tři řady vesel nad sebou, stejně dlouhá vesla)
-testovací plavby r.1987, 1988, 1990, 1992, 1994 (různé posádky, bez tréninku, 170 mužů a žen)
-rychlost: po několik sekund až 9 uzlů (cca 17 km/h), průměr do 5 uzlů (cca 9 km/h)
-v r.2004 přivezla z Keratsini do Pirea olympijský oheň - trénovaná posádka, rychlost 9 uzlů jen pár sekund
Antičtí veslaři:
-Xenofon, historik: průměrná posádka po mnoho hodin 7 uzlů
-Thukydides, politik a historik (za peloponéské války velel flotile): v r.427 př.n.l. - loď s úkolem zmasakrovat Lesbos, druhá loď s odvoláním rozkazu, 340 km, 1. loď den a půl náskok, druhá loď to stihla - za 26 hodin rychlostí 7 uzlů (cca 13 km/h)
-výdrž antických veslařů: dokonalý trénink, asi by to byli i dnes zdatní atleti; průměrná výška mužů 168 cm - takže se mohli do vesel opírat plnou silou (dnešní muži mají málo místa); a určitě vydrželi s dechem déle než my
P.S: Korrak by si to rád zkusil, byl by to super trénink. A kolem moře...
U nás jsou známější GALÉRY, jinak galeje - dvoustěžňové veslové válečné lodi ve starověku a středověku, na kterých veslovali převážně otroci
-