Kua ja som ekonom a ne fyzik, logik a filozof dokopy. Ale skusim...
Povedzme, ze ak je nejaky konkretny jav dosledkom vsetkych ciastkovych pricin, tak nejaky iny jav v tom istom okamihu je tiez ich dosledkom. To by ale znamenalo, ze tieto dva vybrane javy su si navzajom pricinou aj dosledkom. Vzajomne teda na seba posobia. To teda znamena ze stav sveta nieje suhrnom ciastkovych pricin ale vysedkom vzajomneho posobenia javov. Ak ide o vzajomne posobenie a nie o pricinnost, potom je ovela vystiznejsie povedat, ze pricinou javu je stav vsetkeho bytia predtym.
Otazka ci mozno rozdelit vsetko na javy, ktorych priciny a nasledky pozname presahuje moj mozog. Moj nazor je taky, ze sa to neda. Myslim, ze by som si celkom rad vypocul nazor pana IGS_handle_#74819.

Kontrolna otazka: Ako suvisi casova naslednost z pricinou a nasledkom? (Mam taky neodbytny pocit ze mas v tom riadny gulas. )

Ok ostanme v absurdite.
Vo vesmire je iba signal a dva teleskopy, nic viac.
Tie dva teleskopy na seba v kazdom okamihu posobia. Ked prileti signal, teleskop ho zaznamenava aj pod vplyvom druheho teleskopu a rovnako aj ten druhy. Ani jeden z nich nevie, co sa s tym druhym teleskopom deje prave v momente prijatia signalu, ale ta informacia spred 1/25s ich ovplyvnuje.

Total scifi!
A nie je to nahodou preto, ze u toho prveho teleskopu jav prijatia signalu druhym teleskopom nastane az 1/25s potom, co prijal signal on, napriek tomu, ze dievcatko medzi nimi vidi, ze signal dopadol naraz?

Neviem, mozno ti to raz vysvetlim...
A mozno ty mne...

MONA :
V učení reinkarnácii sa teda nevyznám, ale zaujímalo by ma, čo na toto vravel Budha:

1. Ako je možné, že počet duší stále stúpa? Ak by sa duše recyklovali, tak by bol počet ľudí na zemi vždy rovnaký.

O tomhle Buddha nikde nic neříká. V jeho době asi nikoho nenapadlo, že by v počtu lidí a duší mohl nastat nějaký nesoulad.

2. Je potrebná recyklácia, keď sa vytvárajú stále nové duše?

Recyklace je nutná, má-li platit zákon o vývoji duše v různých převtěleních.

3. Môže byť ľudská duša prevtelená aj do zvieraťa?

Hinduisti tomu věří. Budhisté se snaží z koloběhu převtělování vymanit.

4. Ak je duša nehmotná, ako si ukladá spomienky na svoje minulé životy?

Věrohodné vysvětlení jsem zatím nikde nenašel.

5. Ak si duša nič nepamätá, načo sú potom minulé životy dobré?

Duše si podle teorie o převtělování pamatuje vše, ale po vtělení do nové bytosti to pozapomene (uloží do podvědomí). A jen občas se to podaří vyjevit - meditací, retrográdní psychoanalýzou...

6. Prečo väčšina ľudí, ktorí tvrdia, že sú reinkarnáciami, sú práve reinkarnáciami známych historických osobností, resp. reinkarnáciami ľudí, ktorí zažili nejakú svetoznámu udalosť (vojna, Titanik, pyramídy v Egypte a pod.)?

Mnoho lidí si ovšem vzpomíná na "obyčejné" životy. Ta "slavná" vtělení jsou asi zajímavější pro sdělovací prostředky.

7. Ak sa ľudská duša môže prevteľovať aj do zvieraťa, dajme tomu do dážďovky, nie je možné, aby bol tento jej život nejakým zbieraním dobrých bodíkov. Dážďovka predsa nepozná pojmy "dobro" a "zlo" a teda ani nemôže konať tak, aby si v ďalšom živote zabezpečila horšiu alebo lepšiu pozíciu. Prevtelenie do dážďovky je teda úplne zbytočným mrhaním času dotyčnej duše.

Dešťovka by měla - podle učení o karmě - plnit, co jí bylo při vtělení uloženo - promíchávat půdu, nebo sloužit kosům za potravu,...

8. Zvierat je na svete omnoho viac ako ľudí (hlavne hmyzu). Je teda pravdepodobné, že duše trávia veľa času v telách zvierat. Ale nezdá sa mi, že by som počula o tom, že by niekto tvrdil, že bol v minulom živote dážďovka alebo komár, či mucha.

Při různých pokusech s "návraty do minulých životů" si lidé "vzpomínají" i na pobyt v kameni, v rostlinném a zvířecím těle.