Lodě Vikingů vedly sluneční kameny

Vikingové - respektovaní válečníci a mořeplavci konce 1.tisíciletí - obdivuhodné navigační schopnosti, cesty do severní Ameriky

Přesnou navigaci umožňovaly optické vlastnosti polodrahokamu, zvaného sluneční kámen. (O "kouzelných" kamenech se mezi odborníky diskutuje už čtyřicet let.)
Teorii nyní potvrdil výzkum maďarských vědců. Tým v čele s Gáborem Horváthem z univerzity Eötvös v Budapešti s těmito vybroušenými polodrahokamy měsíc experimentoval v Severním ledovém oceánu a v severním Atlantiku, kde se před tisícovkou let Vikingové plavili.
Experiment prokázal, že sluneční kámen polarizuje sluneční světlo i při plně zatažené obloze. Paprsky vycházející z kamene pak umožňují s poměrně vysokou přesností určit polohu skrytého slunce.
Sluneční kámen, v mineralogii označovaný jako oligoklas nebo aventurín zelený, je bezbarvý nebo lehce nazelenalý vláknitý živec s vysokým obsahem tzv. minutových krystalů. Ty mu propůjčují sytou červenohnědou až zlatou barvu. Je často nacházen v Norsku a na Islandu. Po vybroušení je schopný polarizovat (rozkládat na dva paprsky) sluneční světlo, což u naprosté většiny materiálů není pouhým okem viditelné. Znalost vlastností tohoto kamene Vikingům umožnila bez ohledu na počasí doplout ke zvolenému cíli. Na přelomu prvního a druhého tisíciletí tak díky navigačním znalostem ovládali území po celé Evropě od Ruska po Grónsko a dokázali cestovat až do severní Ameriky.